Je horké léto roku 1943. Jura Baran (Tomáš Dastlík) pomáhal partyzánům a teď se přichází do vesnice Lakotice ukrýt před Němci. Ale i uvnitř vsi zuří válka. Sekal (Marek Holý), který byl vychováván jako parchant, se mstí svým sousedům. Donáší Němcům, pomalu si bere grunt za gruntem a pantáty posílá do koncentráku. Rigidní řád majitelů gruntů se obrátil proti nim samým. Rada starších se proto usnese: Je třeba zabít Sekala. Ale kdo to má udělat? A jak chtějí vyrvat zlo, které koření z půdy, kterou sami oseli? Jura Baran je pro ně jen přivandrovalec, luterán, který by se dal využít. Jediným přítelem se mu stane katolický kněz, páter Flóra (Daniel Bambas). Ale může mu věřit? Postaví se za luterána? A existuje cesta ven ze začarovaného kruhu násilí?

Jiří Křižan napsal Je třeba zabít Sekala jako filmový scénář. Námět je to ale klasicky divadelní, jak potvrzuje úspěšná adaptace Martina Františáka. Pantátové dali vzniknout Sekalovi skrze ponižování, ale teď se sami stávají podřízenými v totalitě zrozené z pomsty. Je třeba zabít Sekala vypovídá o vlivu totality na jedince i na společnost. Zároveň se v tomto syrovém českém westernu ukrývají zásadní otázky, týkající se povahy dobra a zla. Kdo a co přežije? Jevištní zpracování scénáře Jiřího Křižana, podle kterého vznikl slavný český film (v roce 1998 oceněný jako nejlepší film roku Českým lvem), je dílem Martina Františáka.

Ještě horkou novinku – premiéra představení se konala 8. dubna – zhlédli (zřejmě jako poslední divadelní představení tohoto školního roku) ti nejvěrnější diváci z řad žáků naší školy při jeho druhé repríze v Divadle na Vinohradech ve středu 20. dubna. Vinohrady svého Sekala v rovině dramatického příběhu skutečně zabíjí, ale v inscenaci, která v divákovi musí rezonovat (i díky živému hudebnímu doprovodu violoncellisty na scéně) ještě dlouho po jejím skončení.

https://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/Je-treba-zabit-Sekala