Bakchantky aneb Okurkový motýl lítá

Osobitou, stylově jednotnou a zejména odvážně pojatou (nejen kvůli zcela nahému herci na jevišti, Adame) inscenaci Eurípidových Bakchantek (poprvé uvedených až po autorově smrti v roce 405 př. n. l.) v režii Jana Friče zhlédla v pondělí 8. dubna na scéně Stavovského divadla v Praze 40členná výprava žáků naší školy.

V téměř dvouhodinovém představení se ocitli v řeckých Thébách, aby sledovali konflikt mezi zdejším vládcem Pentheem a bohem Dionýsem, který přišel do Théb, aby zdejší obyvatele zasvětil do svého kultu, jehož součástí byly i jeho stoupenkyně bakchantky.

O kvalitách (?) hudebně-divadelní (téměř muzikálové) inscenace, ve které spolu s herci vystupuje popová kapela Bert & Friends a operní sbor (tvořený z části ukrajinskými exulantkami), svědčí i ten fakt, že Eurípidovy Bakchantky byly vyhlášeny v cenách České divadelní kritiky nejlepší inscenací roku 2023. A snad i proto je bylo dobré vidět.

A jak se dostal okurkový motýl do našeho titulku? Na tuto otázku znají odpověď ti, kteří se zúčastnili v odpoledních hodinách tvůrčí dílny (workshopu) k představení Bakchantek ve zkušebně ND v Anenském areálu na Starém Městě. Společně s divadelní lektorkou Zuzanou Kráľovou si po hudební rozcvičce vyzkoušeli zhudebnit verše antické tragédie a v krátkých scénkách dokonce zahrát několik obrazů hry, která je večer čekala. Možná na ni odcházeli lépe připravení a bezpochyby v tom správném rozpoložení. Největší večírek všech dob mohl začít…

Mgr. Petr Čejka

Skip to content