Samostatná práce v českém jazyce

V rámci samostatné práce v českém jazyce měli studenti za úkol nakreslit svoji představu obrazu podle jeho popisu. Nejlépe se úkolu zhostila studentka Tereza Vozdecká z 1L.

Popis obrazu

Kdybych měla popsat náladu obrazu, nejspíše bych řekla, že je pochmurný. Ne, že by z něj smutek přímo čišel, ale dílo působí temným dojmem, který narušuje pouze rozsvícená svíčka vlevo. Svícen vypadá poněkud starobyle, stejně jako ostatní věci rozložené na stole. Stůl a předměty ho pokrývající je to jediné, co vidíme. Vpravo leží zmačkaný, temně modrý ubrus se zlatým koncem, k němuž kdosi postavil plný kalamář. Uprostřed obrazu vidíme housle, lehce se svým tělem dotýkající svíce, jež svým světlem vévodí celému obrazu. Hlava houslí je podložena ubrusem a dotýká se krvavě rudého poháru, ozdobeného ornamenty. Za ním leží hromada starých knih, na jejíchž vrchu je položen bělostný brk, poničený častým používáním. Majitel s ním zřejmě popsal zažloutlý, srolovaný papír plný not a umístěný před svící. Autor skladby zřejmě nebyl příliš pořádný, pokud byl schopen nechat své věci takto rozházené. Možná někam spěchal, proč by jinak nechával rozloženou práci v blízkosti tolika knih? Proč měl všechny věci, pro něj důležité, naskládané na jediném místě? Ve svých představách vidím umělce, který každý večer sedá ke stolu s brkem v ruce a do dříve prázdných knih zapisuje hudbu, ať už báseň nebo další noty. Pracuje celou noc, jen občas se ze svého poháru napije, aby zahnal žízeň. K ránu opatrně knihu zavře, pero na ni položí, padne do postele. Je unavený, ani ho nenapadne po sobě uklidit. Chvíli pozoruje svíci a pak v důsledku její uklidňující záře usíná. Může to tak být, ale nemusí. Každého člověka při pohledu na toto zátiší napadne něco jiného než mě, něco jiného, než zamýšlel malíř. Tak je to ale u všech obrazů, záleží jen na divákovi, jak pochopí jeho význam.

Skip to content